Přístup kinsekticid-ošetřené ložní sítě a implementace IRS na úrovni domácností přispěly k významnému snížení prevalence malárie u žen v reprodukčním věku v Ghaně. Toto zjištění posiluje potřebu komplexní reakce na kontrolu malárie, která by přispěla k odstranění malárie v Ghaně.
Data pro tuto studii pocházejí z Ghana Malaria Indicator Survey (GMIS). GMIS je celostátně reprezentativní průzkum prováděný Ghanskou statistickou službou od října do prosince 2016. V této studii se průzkumu zúčastnily pouze ženy v plodném věku ve věku 15-49 let. Do analýzy byly zahrnuty ženy, které měly údaje o všech proměnných.
Pro studii z roku 2016 použil Ghanský MIS vícestupňový postup odběru vzorků ve všech 10 regionech země. Země je rozdělena do 20 tříd (10 regionů a typ bydliště – město/venkov). Shluk je definován jako oblast sčítání lidu (CE) sestávající z přibližně 300–500 domácností. V první fázi vzorkování se pro každou vrstvu vyberou shluky s pravděpodobností úměrnou velikosti. Celkem bylo vybráno 200 shluků. Ve druhé fázi výběru byl z každého vybraného seskupení náhodně vybrán pevný počet 30 domácností bez náhrady. Kdykoli to bylo možné, zpovídali jsme ženy ve věku 15–49 let v každé domácnosti [8]. Prvotní průzkum oslovil 5 150 žen. Kvůli neodpovědi na některé proměnné však bylo do této studie zahrnuto celkem 4861 žen, což představuje 94,4 % žen ve vzorku. Údaje zahrnují informace o bydlení, domácnostech, charakteristikách žen, prevenci malárie a znalostech o malárii. Data byla sbírána pomocí systému osobního rozhovoru s počítačem (CAPI) na tabletech a papírových dotazníků. Správci dat používají k úpravě a správě dat systém Census and Survey Processing (CSPro).
Primárním výsledkem této studie byla prevalence malárie u žen ve fertilním věku ve věku 15–49 let, která byla sama hlášena, definovaná jako ženy, které uvedly, že měly alespoň jednu epizodu malárie během 12 měsíců před studií. To znamená, že samy hlášená prevalence malárie u žen ve věku 15–49 let byla použita jako proxy pro aktuální maláriovou RDT nebo mikroskopickou pozitivitu u žen, protože tyto testy nebyly u žen v době studie k dispozici.
Intervence zahrnovaly přístup domácností k sítím ošetřeným insekticidy (ITN) a domácí použití IRS během 12 měsíců před průzkumem. Rodiny, které obdržely obě intervence, byly považovány za spojené. Domácnosti s přístupem k ložním sítím ošetřeným insekticidy byly definovány jako ženy žijící v domácnostech, které měly alespoň jednu ložní síť ošetřenou insekticidy, zatímco domácnosti s IRS byly definovány jako ženy žijící v domácnostech, které byly ošetřeny insekticidy během 12 měsíců před průzkumem. žen.
Studie zkoumala dvě široké kategorie matoucích proměnných, jmenovitě rodinné charakteristiky a individuální charakteristiky. Zahrnuje charakteristiky domácnosti; region, typ bydliště (venkov-město), pohlaví hlavy domácnosti, velikost domácnosti, spotřeba elektřiny v domácnosti, druh paliva na vaření (tuhé nebo netuhé), materiál hlavní podlahy, materiál hlavní stěny, materiál střechy, zdroj pitné vody (vylepšené nebo nezlepšené), typ toalety (vylepšené nebo nevylepšené) a kategorie bohatství domácnosti (chudé, střední a bohaté). Kategorie charakteristik domácností byly překódovány podle standardů hlášení DHS ve zprávách GMIS z roku 2016 a Ghana Demographic Health Survey (GDHS) z roku 2014 [8, 9]. Zvažované osobní charakteristiky zahrnovaly aktuální věk ženy, nejvyšší dosažené vzdělání, stav těhotenství v době rozhovoru, stav zdravotního pojištění, náboženství, informace o expozici malárii během 6 měsíců před rozhovorem a úroveň znalostí ženy o malárii. problémy. . K posouzení znalostí žen bylo použito pět vědomostních otázek, včetně znalostí žen o příčinách malárie, příznacích malárie, metodách prevence malárie, léčbě malárie a povědomí o tom, že malárie je hrazena z Ghanského národního zdravotního pojištění (NHIS). Ženy, které dosáhly skóre 0–2, byly považovány za ženy s nízkou znalostí, ženy, které dosáhly skóre 3 nebo 4, byly považovány za ženy se středními znalostmi a ženy, které dosáhly skóre 5, byly považovány za ženy s úplnými znalostmi o malárii. Jednotlivé proměnné byly v literatuře spojovány s přístupem k sítím ošetřeným insekticidy, IRS nebo prevalencí malárie.
Základní charakteristiky žen byly shrnuty pomocí četností a procent pro kategorické proměnné, zatímco spojité proměnné byly shrnuty pomocí průměrů a směrodatných odchylek. Tyto charakteristiky byly agregovány podle stavu intervence, aby se prozkoumaly potenciální nerovnováhy a demografická struktura, které naznačují potenciální matoucí zkreslení. Vrstevnicové mapy byly použity k popisu prevalence malárie u žen a pokrytí dvou intervencí podle zeměpisné polohy. Statistika chí-kvadrát testu Scott Rao, která zohledňuje charakteristiky návrhu průzkumu (tj. stratifikace, shlukování a výběrové váhy), byla použita k posouzení souvislosti mezi prevalencí malárie, kterou sám uvedl, a přístupem k intervencím i kontextovým charakteristikám. Prevalence malárie, kterou sami uvedli, byla vypočtena jako počet žen, které zažily alespoň jednu epizodu malárie během 12 měsíců před průzkumem, dělený celkovým počtem vhodných vyšetřovaných žen.
Modifikovaný vážený Poissonův regresní model byl použit k odhadu účinku přístupu k intervencím pro kontrolu malárie na samy hlášenou prevalenci malárie u žen16, po úpravě o inverzní pravděpodobnost vah léčby (IPTW) a vah průzkumu pomocí modelu „svy-linearizace“ ve Stata IC . (Stata Corporation, College Station, Texas, USA). Inverzní pravděpodobnost hmotnosti léčby (IPTW) pro intervenci „i“ a ženu „j“ se odhaduje jako:
Konečné váhové proměnné použité v Poissonově regresním modelu se pak upraví následovně:
Mezi nimi \(fw_{ij}\) je výsledná hmotnostní proměnná jednotlivce j a intervence i, \(sw_{ij}\) je hmotnost vzorku jednotlivce j a intervence i v GMIS 2016.
Postestimační příkaz „margins, dydx (intervention_i)“ ve Stata byl poté použit k odhadu mezního rozdílu (účinku) intervence „i“ na samy hlášenou prevalenci malárie mezi ženami po přizpůsobení modifikovaného váženého Poissonova regresního modelu kontrole. všechny pozorované matoucí proměnné.
Jako analýzy citlivosti byly také použity tři různé regresní modely: binární logistická regrese, pravděpodobnostní regrese a lineární regresní modely k odhadu dopadu každého kontrolního zásahu malárie na samy hlášenou prevalenci malárie u ghanských žen. 95% intervaly spolehlivosti byly odhadnuty pro všechny bodové odhady prevalence, poměry prevalence a odhady účinku. Všechny statistické analýzy v této studii byly považovány za významné na hladině alfa 0,050. Stata IC verze 16 (StataCorp, Texas, USA) byl použit pro statistickou analýzu.
Ve čtyřech regresních modelech nebyla samozřejmá prevalence malárie významně nižší u žen, které dostávaly ITN i IRS, ve srovnání s ženami, které dostávaly samotné ITN. Navíc v konečném modelu lidé používající ITN i IRS nevykazovali významné snížení prevalence malárie ve srovnání s lidmi, kteří používali IRS samotný.
Dopad přístupu k antimalarickým intervencím na ženskou prevalenci malárie podle charakteristik domácnosti
Dopad přístupu k intervencím pro kontrolu malárie na samy hlášenou prevalenci malárie u žen podle charakteristik žen.
Balíček preventivních strategií pro kontrolu vektorů malárie pomohl významně snížit prevalenci malárie u žen v reprodukčním věku v Ghaně. Prevalence malárie, kterou sami uvedli, se snížila o 27 % u žen, které používaly síťky na postele ošetřené insekticidy a IRS. Toto zjištění je v souladu s výsledky randomizované kontrolované studie, která prokázala významně nižší míru pozitivity malárie DT mezi uživateli IRS ve srovnání s uživateli, kteří IRS neužívali v oblasti s vysokou endemicitou malárie, ale vysokými standardy přístupu k ITN v Mosambiku [19••]. V severní Tanzanii byly zkombinovány sítě na postele ošetřené insekticidy a IRS, aby se významně snížila hustota Anopheles a míra očkování proti hmyzu [20]. Integrované strategie kontroly vektorů jsou také podpořeny populačním průzkumem v provincii Nyanza v západní Keni, který zjistil, že vnitřní postřik a zástěny ošetřené insekticidy byly účinnější než insekticidy. Kombinace může poskytnout další ochranu proti malárii. sítě jsou posuzovány samostatně [21].
Tato studie odhaduje, že 34 % žen mělo malárii během 12 měsíců před průzkumem, s 95% odhadem intervalu spolehlivosti 32–36 %. Ženy žijící v domácnostech s přístupem k ložním sítím ošetřeným insekticidy (33 %) měly významně nižší míru výskytu malárie, kterou samy uvedly, než ženy žijící v domácnostech bez přístupu k ložním sítím ošetřeným insekticidy (39 %). Podobně ženy žijící v domácnostech s postřikem měly samy hlášenou míru prevalence malárie 32 % ve srovnání s 35 % v domácnostech bez spreje. Toalety nebyly vylepšeny a hygienické podmínky jsou špatné. Většina z nich je venku a hromadí se v nich špinavá voda. Tyto stojaté, špinavé vodní plochy poskytují ideální živnou půdu pro komáry rodu Anopheles, hlavního přenašeče malárie v Ghaně. V důsledku toho se nezlepšily toalety a hygienické podmínky, což přímo vedlo ke zvýšenému přenosu malárie v populaci. Je třeba zintenzivnit úsilí o zlepšení toalet a hygienických podmínek v domácnostech a komunitách.
Tato studie má několik důležitých omezení. Za prvé, studie použila data z průřezového průzkumu, takže bylo obtížné měřit kauzalitu. K překonání tohoto omezení byly použity statistické metody kauzality k odhadu průměrného léčebného účinku intervence. Analýza se přizpůsobuje přiřazení léčby a používá významné proměnné k odhadu potenciálních výsledků pro ženy, jejichž domácnosti intervence obdržely (pokud nedošlo k žádné intervenci), a pro ženy, jejichž domácnosti intervence neobdržely.
Za druhé, přístup k ložním sítím ošetřeným insekticidy nutně neznamená použití ložních sítí ošetřených insekticidy, takže při interpretaci výsledků a závěrů této studie je třeba postupovat opatrně. Za třetí, výsledky této studie o malárii, kterou samy uvedly u žen, jsou ukazatelem prevalence malárie mezi ženami za posledních 12 měsíců, a proto mohou být ovlivněny úrovní znalostí žen o malárii, zejména nedetekovanými pozitivními případy.
Nakonec studie nezohlednila více případů malárie na účastníka během jednoročního referenčního období ani přesné načasování epizod malárie a intervencí. Vzhledem k omezením observačních studií budou robustnější randomizované kontrolované studie důležitým faktorem pro budoucí výzkum.
Domácnosti, které dostávaly ITN i IRS, měly nižší prevalenci malárie hlášené samy sebou ve srovnání s domácnostmi, které nedostaly ani jeden zásah. Toto zjištění podporuje výzvy k integraci snah o kontrolu malárie s cílem přispět k odstranění malárie v Ghaně.
Čas odeslání: 15. října 2024