Přístup kinsekticidMoskytiéry ošetřené protispékavými látkami a zavedení IRS na úrovni domácností přispěly k významnému snížení prevalence malárie hlášené subjektivně u žen v reprodukčním věku v Ghaně. Toto zjištění posiluje potřebu komplexní reakce na kontrolu malárie, která by přispěla k eliminaci malárie v Ghaně.
Data pro tuto studii jsou čerpána z průzkumu Ghana Malaria Indicator Survey (GMIS). GMIS je celostátně reprezentativní průzkum provedený ghanskou statistickou službou od října do prosince 2016. Této studie se zúčastnily pouze ženy v plodném věku ve věku 15–49 let. Do analýzy byly zahrnuty ženy, které měly údaje o všech proměnných.
Pro studii z roku 2016 použil ghanský MIS vícestupňový shlukový výběrový postup napříč všemi 10 regiony země. Země je rozdělena do 20 tříd (10 regionů a typ bydliště – městské/venkovské). Shluk je definován jako sčítací oblast (CE) sestávající z přibližně 300–500 domácností. V první fázi výběru jsou shluky vybírány pro každou vrstvu s pravděpodobností úměrnou velikosti. Celkem bylo vybráno 200 shluků. Ve druhé fázi výběru byl z každého vybraného shluku náhodně vybrán pevný počet 30 domácností bez náhrady. Kdykoli to bylo možné, byly v každé domácnosti dotazovány ženy ve věku 15–49 let [8]. V počátečním průzkumu bylo dotazováno 5 150 žen. Vzhledem k tomu, že však u některých proměnných nebyly poskytnuty odpovědi, bylo do této studie zahrnuto celkem 4 861 žen, což představuje 94,4 % žen ve vzorku. Data zahrnují informace o bydlení, domácnostech, charakteristikách žen, prevenci malárie a znalostech malárie. Data byla shromažďována pomocí systému počítačem asistovaného osobního rozhovoru (CAPI) na tabletech a papírových dotaznících. Správci dat používají k úpravě a správě dat systém Census and Survey Processing (CSPro).
Primárním výsledkem této studie byla subjektivně hlášená prevalence malárie u žen ve fertilním věku 15–49 let, definovaná jako ženy, které uvedly, že v 12 měsících předcházejících studii prodělaly alespoň jednu epizodu malárie. To znamená, že subjektivně hlášená prevalence malárie u žen ve věku 15–49 let byla použita jako zástupný ukazatel skutečné pozitivity RDT nebo mikroskopie malárie u žen, protože tyto testy nebyly v době studie u žen dostupné.
Intervence zahrnovaly přístup domácností k sítím ošetřeným insekticidy (ITN) a používání insekticidy ošetřených sítí (IRS) v domácnostech během 12 měsíců předcházejících průzkumu. Rodiny, které obdržely obě intervence, byly považovány za spojené rodiny. Domácnosti s přístupem k insekticidy ošetřeným sítím na postele byly definovány jako ženy žijící v domácnostech, které měly alespoň jednu insekticidy ošetřenou síť na postele, zatímco domácnosti s IRS byly definovány jako ženy žijící v domácnostech, které byly ošetřeny insekticidy během 12 měsíců před průzkumem žen.
Studie zkoumala dvě široké kategorie matoucích proměnných, a to charakteristiky rodiny a individuální charakteristiky. Zahrnuje charakteristiky domácnosti: region, typ bydliště (venkovsko-městský), pohlaví hlavy domácnosti, velikost domácnosti, spotřebu elektřiny domácnosti, druh paliva na vaření (pevné nebo nepevné), materiál podlahy, materiál stěn, materiál střechy, zdroj pitné vody (vylepšený nebo nevylepšený), typ toalety (vylepšené nebo nevylepšené) a kategorii bohatství domácnosti (chudá, střední a bohatá). Kategorie charakteristik domácností byly zaznamenány podle standardů DHS ve zprávách GMIS z roku 2016 a Ghana Demographic Health Survey (GDHS) z roku 2014 [8, 9]. Mezi zohledněné osobní charakteristiky patřil aktuální věk ženy, nejvyšší úroveň vzdělání, těhotenský stav v době rozhovoru, stav zdravotního pojištění, náboženství, informace o expozici malárii v 6 měsících před rozhovorem a úroveň znalostí ženy o problematice malárie. K posouzení znalostí žen bylo použito pět otázek týkajících se znalostí, včetně znalostí žen o příčinách malárie, příznacích malárie, metodách prevence malárie, léčbě malárie a povědomí o tom, že malárie je hrazena ghanským národním systémem zdravotního pojištění (NHIS). Ženy, které dosáhly skóre 0–2, byly považovány za ženy s nízkými znalostmi, ženy s skóre 3 nebo 4 byly považovány za ženy s průměrnými znalostmi a ženy s skóre 5 byly považovány za ženy s úplnými znalostmi o malárii. V literatuře byly individuální proměnné spojovány s přístupem k sítím ošetřeným insekticidy, IRS nebo prevalencí malárie.
Charakteristiky žen byly shrnuty pomocí četností a procent pro kategoriální proměnné, zatímco spojité proměnné byly shrnuty pomocí průměrů a směrodatných odchylek. Tyto charakteristiky byly agregovány podle statusu intervence, aby se prozkoumaly potenciální nerovnováhy a demografická struktura, které naznačují potenciální matoucí zkreslení. K popisu prevalence malárie hlášené ženami a pokrytí obou intervencí podle geografické polohy byly použity konturové mapy. K posouzení souvislosti mezi prevalencí malárie hlášenou ženami a přístupem k intervencím a kontextovými charakteristikami byl použit chí-kvadrát test Scott Rao, který zohledňuje charakteristiky designu průzkumu (tj. stratifikaci, shlukování a váhy vzorku). Prevalence malárie hlášená ženami byla vypočtena jako počet žen, které prodělaly alespoň jednu epizodu malárie během 12 měsíců před průzkumem, dělený celkovým počtem způsobilých žen, které byly podrobeny screeningu.
Pro odhad vlivu přístupu k intervencím v oblasti kontroly malárie na prevalenci malárie hlášenou samotnými ženami16 byl použit modifikovaný vážený Poissonův regresní model po úpravě o inverzní pravděpodobnost vah léčby (IPTW) a váhy průzkumu pomocí modelu „svy-linearization“ ve Stata IC. (Stata Corporation, College Station, Texas, USA). Inverzní pravděpodobnost váhy léčby (IPTW) pro intervenci „i“ a ženu „j“ se odhaduje jako:
Konečné váhové proměnné použité v Poissonově regresním modelu se poté upraví následovně:
Mezi nimi je \(fw_{ij}\) konečná váhová proměnná jednotlivce j a intervence i, \(sw_{ij}\) je váha vzorku jednotlivce j a intervence i v GMIS 2016.
Příkaz „margins, dydx (intervention_i)“ ve Stata byl poté použit k odhadu marginálního rozdílu (účinku) intervence „i“ na prevalenci malárie hlášenou ženami po fitování modifikovaného váženého Poissonova regresního modelu na kontrolu. Všechny pozorované matoucí proměnné byly použity k odhadu marginálního rozdílu (účinku) intervence „i“ na základě subjektivně hlášené prevalence malárie u žen po fitování modifikovaného váženého Poissonova regresního modelu na kontrolu.
Jako analýzy citlivosti byly použity také tři různé regresní modely: binární logistická regrese, pravděpodobnostní regrese a lineární regresní modely pro odhad dopadu každého zásahu v oblasti kontroly malárie na prevalenci malárie hlášenou subjektivně u ghanských žen. Pro všechny odhady bodové prevalence, poměry prevalence a odhady účinku byly odhadnuty 95% intervaly spolehlivosti. Všechny statistické analýzy v této studii byly považovány za významné na hladině alfa 0,050. Pro statistickou analýzu byl použit software Stata IC verze 16 (StataCorp, Texas, USA).
Ve čtyřech regresních modelech nebyla prevalence malárie hlášená samotnými pacientkami u žen užívajících jak ITN, tak IRS významně nižší ve srovnání s ženami užívajícími pouze ITN. Navíc v konečném modelu osoby užívající jak ITN, tak IRS nevykazovaly významné snížení prevalence malárie ve srovnání s osobami užívajícími pouze IRS.
Dopad přístupu k protimalarickým intervencím na prevalenci malárie hlášenou ženami podle charakteristik domácností
Dopad přístupu k intervencím pro kontrolu malárie na prevalenci malárie hlášenou subjektivně u žen podle charakteristik žen.
Balíček strategií prevence přenašečů malárie pomohl významně snížit prevalenci malárie hlášenou samotnými ženami v Ghaně v reprodukčním věku. Prevalence malárie hlášená samotnými ženami se snížila o 27 % u žen používajících moskytiéry ošetřené insekticidy a IRS. Toto zjištění je v souladu s výsledky randomizované kontrolované studie, která prokázala významně nižší míru pozitivity testu DT na malárii u uživatelek IRS ve srovnání s uživatelkami, které IRS nepoužívaly, v oblasti s vysokou endemicitou malárie, ale vysokým standardem přístupu k informační a informační technice v Mosambiku [19]. V severní Tanzanii byly moskytiéry ošetřené insekticidy a IRS kombinovány k významnému snížení hustoty insekticidů a míry očkování proti hmyzu [20]. Integrované strategie kontroly přenašečů jsou také podpořeny populačním průzkumem v provincii Nyanza v západní Keni, který zjistil, že postřikování uvnitř budov a moskytiéry ošetřené insekticidy byly účinnější než insekticidy. Tato kombinace může poskytnout dodatečnou ochranu proti malárii. Moskytiéry jsou posuzovány samostatně [21].
Tato studie odhadla, že 34 % žen mělo malárii v 12 měsících předcházejících průzkumu, s 95% intervalem spolehlivosti 32–36 %. Ženy žijící v domácnostech s přístupem k moskytiérám ošetřeným insekticidy (33 %) měly výrazně nižší míru výskytu malárie hlášenou samotnými ženami než ženy žijící v domácnostech bez přístupu k moskytiérám ošetřeným insekticidy (39 %). Podobně ženy žijící v domácnostech s postřikem měly míru prevalence malárie hlášenou samotnými ženami 32 %, ve srovnání s 35 % v domácnostech bez postřiku. Toalety nebyly vylepšeny a hygienické podmínky jsou špatné. Většina z nich je venku a hromadí se v nich špinavá voda. Tyto stojaté, špinavé vodní plochy poskytují ideální živnou půdu pro komáry rodu Anopheles, hlavního přenašeče malárie v Ghaně. V důsledku toho se nezlepšily toalety a hygienické podmínky, což přímo vedlo ke zvýšenému přenosu malárie v rámci populace. Je třeba zintenzivnit úsilí o zlepšení toalet a hygienických podmínek v domácnostech a komunitách.
Tato studie má několik důležitých omezení. Zaprvé, studie použila data z průřezového průzkumu, což ztěžuje měření kauzality. K překonání tohoto omezení byly k odhadu průměrného léčebného účinku intervence použity statistické metody kauzality. Analýza upravuje zařazení do léčby a používá významné proměnné k odhadu potenciálních výsledků pro ženy, jejichž domácnosti intervenci obdržely (pokud by intervence nebyla provedena), a pro ženy, jejichž domácnosti intervenci neobdržely.
Za druhé, přístup k moskytiérám ošetřeným insekticidy nemusí nutně znamenat jejich používání, proto je při interpretaci výsledků a závěrů této studie třeba postupovat opatrně. Za třetí, výsledky této studie o samohlášené malárii u žen jsou ukazatelem prevalence malárie u žen v posledních 12 měsících, a proto mohou být zkresleny úrovní znalostí žen o malárii, zejména u nezjištěných pozitivních případů.
Studie nakonec nezohlednila více případů malárie na účastníka během referenčního období jednoho roku ani přesné načasování epizod malárie a intervencí. Vzhledem k omezením observačních studií budou pro budoucí výzkum důležitým faktorem robustnější randomizované kontrolované studie.
Domácnosti, které obdržely jak intervenci ITN, tak IRS, měly nižší subjektivně hlášenou prevalenci malárie ve srovnání s domácnostmi, které neobdržely žádnou z intervencí. Toto zjištění podporuje výzvy k integraci úsilí o kontrolu malárie s cílem přispět k její eliminaci v Ghaně.
Čas zveřejnění: 15. října 2024